Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kronika osamělého pijana

když Váš život zadupává pijan bez zábran a nikdo Vám nepomůže, jste na konci se silami.Žádáte jeho rodinu, prosíte u sousedů, voláte policie, a nic.  Potom začnete psát aby jste vstoupili do jeho vidění života. A hledáte úlevu. 

Dobrý den. Rovnou se představím a nebudu se vás dovolovat. Takový vopičárny nechám intelektuálním krysám. Oni mají v hubě samý zdvořilosti a pak vám vrazí kudlu do zad, obrazně řečeno. Ti by řekli zajisté „Dovolte mi se představit.“ Co jim má kdo dovolovat? Leda tak houno. Naval prachy ty brejlatý tintítko a táhni do hajzlu, pomyslel jsem si pokaždý. Takže, jmenuju se Antonín. Celej život se poflakuju a baví mne to velmi. Vyhejbám se práci a to úspěšně. Živí mne moje přiblblá stará a moje milenka vo kterou jsem se neprosil, ale zas musím přiznat, že chlastá líp než já. Tak jsem jí dovolil se ke mně nastěhovat. Stará bydlí vedle v baráku kterej jsem pomáhal postavit a akorát mne sere. Vona i ten barák.  A naproti mám dva inteligenty, který upřímně nenávidím. To je život na zabití. Už v základní škole to bylo na palici. Furt jsem propadal až mne vykopli v osmý třídě, když poznali marnost svýho snažení mě vzdělat. Votravná učitelka a praštěná ředitelka. Všechno na hovno. K čemu potřebuje chlap umět krasopis a násobilku? Prachy který někde ukradnu si spočítám. Číst nemusím. Zapnu si rádio a nebo telku a je to. Rádio a telku koupila stará. Když je tak blbá, tak ať vyhazuje prachy kvůli mně. Komu není rady, ….znáte to. Ze školy jsem vypadnul v osmý třídě. Do zvláštní školy mne nešoupli. Nebylo místo. Nás co předstírali blbost bylo v tý době moc. „Co s tebou, hochu?“ ptala se máti a byla ustaraná. To jsou otázky, napadalo mě a nechal jsem máti lomit rukama. Šel jsem do hospody a basta. Von se pokaždý našel nějakej dobrodinec a pivko mně objednal. V hospodě sedávalo od božího rána plno „montérek s rádiovkama.“ Bolševik v tý době držel otěže vlády a bylo jasný, že musím makat. Líp řečeno, musím mít razítko v občance, aby bylo jasný, že makám. Jít dál do učení, nebo do jiný školy pro mne bylo jako nasadit si do kožichu stádo blech. Nakonec bych musel chodit do kanceláře. Hrozný pomyšlení. Mezi těma brejlatejma krysama co porád jenom vedou chytrý řeči a vyvyšujou se. Kdybych bejval chtěl, tak můžu cokoli, ale já jsem nechtěl. Byl jsem svobodnej jako pták a nezkrocenej jak aligátor na Zambezi. Vona máti to neměla lehký. Táta chlastal první ligu a na prdlačku nás živil. Jak jsem rostl, tak bylo jasný, že jsem se potatil. A to matky nerady vidí. „Toníku nechceš raději něco užitečnýho udělat a nesedět tady jako malý neštěstí?“ často ke mně máti hovořila. „Hulíš cigáro, potajmu popíjíš pivo, meleš hubou pátý přes devátý a začínáš mně dělat starosti.“ „To teda nechci matko,“ já na to. „Abych makal, na to nemám tělesnou konstituci a vůbec. Už se podobáš tetě Anežce. Dycky když mne potká tak mně káže moudra. Seru jí na to, matko.“ Musel jsem bejt tvrdej a odpálit matčiny pokusy o mou nápravu zavčas a nekompromisně. „Hele matko, cigára mne povznášej a pivo dodává živiny mýmu rachitickýmu tělu. Práce smrdí jak rok nemytej hajzl. Tak vo co tady de?“ Normálka bych svejm kámošům řekl vo práci jinší věci. Smrděla mnohem víc. Jak tchoří nora byla cejtit, jak fusekle starýho Patočky co se nemyl jak byl rok dlouhej. Nebo jak buzerantovi dámský přirození. Ale to víte, k matkám jsme přeci jen víc ohleduplní. Tak se mi zdá, že jsem už dost představenej, nemyslíte? Jo a po tý základní škole jsem se nešel ani vyučit. Hrál jsem blbýho. Natož abych se cpal kamsi s maturitou. Nic takovýho. Svoboda nadevše, ne? Mý zlatý ručičky jsou jenom mý a tak za celej svůj život jsem nenechal nikoho tu pravdu odhalit. Já když se naseru dokážu se postavit ke každý práci. Naštěstí, co se makačky tejká, jsem kliďas a hned tak se nerozčílím. Jediný co mne dokáže vytočit je ta, co bydlí naproti. Ale to bych hned přeběhl do současnosti. Takže. Šel jsem se nahlásit do fabriky jako že budu makat u odklízení špon vod soustruhů. Mistr působil dobrácky a sežral mé přestírání snahy vo práci. Dobrý, ne?. Ráno jsem se nahlásil do rachoty a pak hezky tiše za kontejnery. Pěkně se tam podřimovalo a zbytkový pivo vyprchalo z mýho těla. Potom oběd a to zas jste unavený, znáte to. Tak odpolední šlofíček a šup k píchačkám a do hospody. Zlatý časy. Hákovat za kontejnerama mne bavilo. Vejplaty sice nic moc a mistr zpočátku vyšiloval. “Mistře,“ povídal jsem mu po nástupu, „mám křehký tělo a slabý plíce. Nemůžu makat jak tady ti habáni svalovatí. Proto vode mne nic nečekejte a budu u vás vytvářet mlčící většinu bez problémů a novejch požadavků.“ Tak mě přestal otravovat a nějak to zařídil. Měl mne ve stavu a to stačilo. Žil jsem ze dne na den. Znáte to. Občas se probudíte v cizí posteli a čato vstáváte a žádná postel tam není. Upadnete v parku a je to. Prožil jsem si zkrátka náročný a zároveň svobodný mládí.

Pokračování. 

Autor: Miloš Korotvička | pátek 16.8.2019 21:34 | karma článku: 8,33 | přečteno: 356x
  • Další články autora

Miloš Korotvička

Je bobr opravdu ohroženým druhem?

Bobr. Fenomén všech dob. A rozcapenej bobr, jak psal klasik, ten je samej půvab. Tento druh bobra je na vymření. Co Vy na to, nebylo by dobře zachránit bobra? Určitě by to stálo za to.

13.1.2021 v 22:40 | Karma: 21,43 | Přečteno: 543x | Diskuse| Osobní

Miloš Korotvička

Virus, vláda a občan o vánočních svátcích – příběh nikoli pohádkový

Co jste to za národ, napsal prý kdosi z Anglie. Uviděl náš národ na uzavřených sjezdovkách. Zřejmě se vyděsil. Je to slaboch. My, potomci Praotce Čecha, jsme silní a nic nás neohrozí. Nebo jsme stupidně bezohlední a hloupí?

3.1.2021 v 23:35 | Karma: 15,22 | Přečteno: 467x | Diskuse| Osobní

Miloš Korotvička

Jistoty

Jistota? Co to je? Nejistota? Tu známe. V nejistotě přežíváme už hezkou dobu. A ještě budeme. Protože jsme neschopní a pokrytečtí.

26.11.2020 v 20:03 | Karma: 8,94 | Přečteno: 344x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Čínský lid zas slavně zvítězil a roste – opravný článek oslavný

Rostoucí ekonomika Východu si zaslouží obdiv. Učme se a nevytahujme samé negativizmy. Buďme trpěliví. I naše ekonomika jednou poroste. My starší u toho zřejmě nebudeme.

20.10.2020 v 20:49 | Karma: 14,98 | Přečteno: 451x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Číňan hlásí růst ekonomiky

Zatleskejte mu. Obdivujte jej. Buďte rádi. Zas roste, "chudáček." Jak u nás nazveme toho, kdo usmrtí jenom jednoho člověka? A jak nazveme ty, kteří se zasloužili o smrt milionů lidí? Není co dodat.

19.10.2020 v 21:14 | Karma: 12,60 | Přečteno: 258x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

A opravdu tady lepší nebude?

Bude, nebude? Podle pohledu na současnou virovou situaci a stav naší politiky hned tak nebude. Jenom jestli si za to nemůžeme tak trochu sami. Tím, koho volíme, tím, jak se k sobě chováme. Chybí vzory.

18.10.2020 v 20:50 | Karma: 7,99 | Přečteno: 241x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Naštěstí současným národním materiálem je plastelína.

Jak se poznají charaktery? Jenom v krizi. Nazvali by jste dnešní dobu krizí? Já ano. A tak mi bylo dovoleno poznat charakter národa i jím zvolených "vůdců". Smutné zjištění.

13.10.2020 v 23:09 | Karma: 13,22 | Přečteno: 276x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Restrikce, příkazy, zákazy a návyky občanů

Poslední dobou stát v čele s plukovníkem na ministerstvu zdravotnictví přitvrzuje. Virus však prozatím vítězí. A všichni k volbám. Na volby je každý virus krátký. Můžeme porazit tu malou potvoru? Nemůžeme. Chováme se jako čuňata.

6.10.2020 v 5:14 | Karma: 15,35 | Přečteno: 523x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Kampárium, hospůdka v Praze. Ostrov pohody a klidu.

To není reklama. To je prožitek se zážitkem. To je radost a naděje, že se to může opakovat. To je naděje, že nakonec sami porazíme Číňana a Slováka taky. Porazí je naše víra v dobré pivko.

1.10.2020 v 22:23 | Karma: 11,27 | Přečteno: 228x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Tramvaj číslo jedenáct

O tramvaj a její číslo tu nejde. Jde tu o počty nakažených, hospitalizovaných a mrtvých. Jde tu o fráze a přetvářku těch, kteří ovládají tuto zemi a socky, které jim toto pokrytectví umožňují. Nakonec musí pochcípat, socky.

29.9.2020 v 0:20 | Karma: 15,49 | Přečteno: 438x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Jenom krize odhalí charaktery. A tak je smutno v naší kotlině.

Bláznivý svět do kterého Číňan vypustil Džina Covida. A civilizovaný svět je z toho hezky pokřivenej. Nevěděli jsme co si počít s přistěhovalci. Tento malej hajzlík se sem vloudil a žere. A naši politici se snaží vytřískat body.

22.9.2020 v 7:19 | Karma: 16,24 | Přečteno: 456x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Ta naše nátura česká. Nebo česko - SLOVENSKÁ?

Epizoda ze současného života. Šlo o nevýznamnou událost? Někdo se rozčílil kde neměl a provedl něco, co neměl dělat. zapomněl na svou odpovědnost. A v autobusu cestovali ti, kteří žádnou zodpovědnost nemohou mít. Co jsme zač?

15.9.2020 v 22:48 | Karma: 14,75 | Přečteno: 470x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Nesmyslný dárek státu o který není co stát.

Řečeno přesmyčkou, není co stát ani o dárek, ani o stát. naštěstí ten o kterém tu bude převážně řeč, Neumí naši řeč, natožpak nějaké přesmyčky. a pro jeho poradce to není zajímavé téma. Ti sledují jiné cíle. Svůj i jeho blahobyt.

14.9.2020 v 22:35 | Karma: 19,11 | Přečteno: 639x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Přemýšlivý daňový poplatník?

Být daňovým poplatníkem není nic povzbudivého. Platíte a nevíte koho a za co. Stát vás má ochránit a evidentně to nezvládá. Jsme všichni v ohrožení života a ani nevíme, kdo nás ohrožuje. To není dobré!

10.9.2020 v 21:59 | Karma: 9,61 | Přečteno: 298x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Zprávy z domova 2

A pak že se u nás nic neděje. Děje a nemálo. Stačí jenom se koukat a naslouchat. Zkuste to také. Kolem vás může tepat skrytý život.

8.9.2020 v 23:45 | Karma: 4,66 | Přečteno: 205x | Diskuse| Ostatní

Miloš Korotvička

Zprávy z domova

<p>Zde si můžete přečíst zprávy z domova, které se šíří mezi lidem a proto na nich bude pravdy trochu. Nebo hodně. Pokud tyto zprávy napomohou k rozšíření vašich obzorů, jenom dobře. </p>

3.9.2020 v 22:27 | Karma: 8,76 | Přečteno: 369x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

V Praze je prý smutno. Nevídáno. A proč?

Smutek. Jednoduché slovo nesoucí v sobě trochu ponurosti. Vyřčeno mladými ústy zní trochu nepatřičně. Co vyvolalo ten stav?

3.9.2020 v 4:51 | Karma: 10,33 | Přečteno: 468x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Premiér s mladým ministrem zahraničí zas kamsi odjeli . Za naše prachy. To se to jezdí.

Miliony slov a tuny slibů. Miliardy do jejich kapes. Do kapes čínských bolševiků a evropských politiků. Miliardy vydělané z práce obyčejných lidí. Těch, kteří nakonec chcípou pod atakem čínskýho vyslance. Nezapomeňte jít k volbám.

31.8.2020 v 22:17 | Karma: 16,11 | Přečteno: 526x | Diskuse| Společnost

Miloš Korotvička

Co uděláme s tím Maďarem?

Kéž by byl pan Maďar vzorem Čecha. Kéž by se ten pan doktor stal vzorem mladých Čechů. Ti staří jsou otrlí a nebo už rezignovali. Po masáži soukmenovců vůdce ve Strakovce se není čemu divit. A jeho mladí nohsledi s ním drží basu.

25.8.2020 v 21:26 | Karma: 18,65 | Přečteno: 579x | Diskuse| Osobní

Miloš Korotvička

Vzpomínkový sentiment obstarožního Blogera a poezie života

Poslední dobou samej virus a prachy. Estébáci u moci a žádná poezie života. Proto jsem se rozhodl zas napsat něco vzpomínek na dobu, kdy lidi věřili a ctili zásady.

19.8.2020 v 22:38 | Karma: 10,57 | Přečteno: 210x | Diskuse| Osobní
  • Počet článků 130
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 551x
Jsem již obstarožní a mírně uvadající realista. Když potkám lidi se srdcem a rozumem, jsem potěšen. MK

Seznam rubrik