Bez práce budou koláče, ale musíte umět krást a být otrlí

14. 08. 2019 22:03:02
Dnes nebudu předstírat. Píšu o sobě a nemůžu se zbavit myšlenek. Nemůžu se vyzpovídat a ani vypsat se z toho. Nakonec mne to zavalí jako lavina. Nikomu to nepřeju. Nebo asi někomu jo.

Bez práce nejsou koláče. S poctivostí nejdál dojdeš. Kdo lže ten taky krade. Podobnými hesly mne vybavili naši do života. Samozřejmě, dnes jsou to nesmysly, spíš úplný pitomosti. Celej život jsem se snažil poctivě makat a nedělat podrazy. Svýmu vedení jsem byl loajální až běda. A najednou vám stojím před dveřma pracáku, protože mne po třiceti čtyřech letech vykopli. Seber si odstupný a táhni. Stál jsem před pracákem takhle po ránu, brzo bylo, a tak bylo zamknuto. Uši na upadnutí od štiplavýho větru a dovnitř nás nepustili. Vedle nějakej špindíra co si určitě „šel říct o práci“, cha, cha, a za mnou smrděl další chlap vousatej a háro na ramena. Cikánka opodál hulila cigáro a furt kolem sebe plivala. Panečku to je společnost. Když si nedokážeš udržet místo ty blbej a poctivej Ing, MBA, tak trp, pomyslel jsem si a netrpělivě čekal na otevření chrámu pracáku. Pomyslel jsem na historku co se tradovala u nás ve vsi, jak jeden hospodář se rozhodl vyvézt senkrubnu. Votvíral poklop a jak to bylo těžký zabral. Podjely mu nohy na zmrazku a von se už nestihl zachytit. Odhodil poklop a padal dolů. Jak se dostal do tý kaše, tak mu to v hlavě šrotovalo jakou má hloubku pod sebou. Naštěstí si uvědomil jak tu senkrubnu kopali s jeho tátou. Kvůli skále dole skončili na metru devadesáti. Takže hladina bude tak metr šedesát. A byla. Hospodář stál na dně a sračky měl pod bradu. Je to dobrý, je to dobrý, mumlal si v duchu. Dejchám, žiju, ale jak z toho ven? Něco podobnýho se mi honilo hlavou tehdá před pracákem. A hospodář volal vo pomoc. Zima mu nebyla, von ten obsah pracoval a zahřejval se tím procesem. Ale dejchání nic moc. V otvoru senkrubny se objevila hlava souseda. Tvářil se účastně a radil:“Sousede, hlavně nepodlehnout panice a beznaději. A taky se neposrat, i když to byste moh, to by nikomu nevadilo. Myslete pozitivně, ale nyní mně opravdu nenapadá, jak vám pomoci.“ A byl fuč. Pomáhat ani nehodlal, aby se neumazal od toho hospodářova nadělení. Lepší je nevidět a neslyšet. Stál jsem tam a přemejšlel o tom, jaký rady o pozitivním myšlení už jsem slyšel a prej si mám najít nějakou radost a tak. Nikdo nechce pochopit jak vám sajrajt sahá k bradě a vy nevíte proč a jak na to. Důchod blízko a přece daleko a nikdo vás nechce zaměstnat. A ti pro který jste makali dělají že neexistujou. To pro jistotu. Ještě byste něco mohl chtít. Mezi tím hospodář pochopil a vzpíná ruce nahoru a chce se zachytit okraje otvoru. Nejde to. Nahoře slyší opatrný kroky těch, kteří by mohli, ale nechtěj podat pomocnou ruku. Aby se neumazali přece. Mají nový obleky a bílý košile a jdou do kostela na mši. Přemejšlím jak vylepšit životopis i když vím jak marný to je. Ročník narození hovoří o mým osudu. Jsem odepsanej. Jako se určitě cejtil odepsanej ten hospodář. „Je těžká doba,“ slyšíte ze všech stran. A pak se dozvídáte, jak ten dostal místečko a onen dostal členství v radě a všichni museli být kamarády kamarádů. „Když se chce, tak to jde,“ říkával můj fotr, starej Sokol. V tom jediným měl pravdu. Jinak ty jeho rady byly dobrý tak za Masaryka, ale ani tam ne a spíš na vytření zadnice. Lidi jsou stejný tenkrát i dnes. Takže fotr byl naivní pako. V tom se hospodáři rozbřesklo. Volá na svýho velikýho psa Baryka. Baryk zrovna ukousl hlavu slepici a byl celej spokojenej, tak přiběhl za hlasem svýho pána. Hospopdář mezi tím odepnul opasek a hodil jej nahoru do otvoru. A Baryk ten zlatej přítel popadl opasek a táhne jak zběsilej, aby vytrhnul hospodáři z rukou. Nevytrhnul omotanej opasek kolem zápěstí, ale táhnul nahoru k otvoru. A hospodář se už zachytil okraje a měl vyhráno. Už přišel strážnej ke dveřím pracáku a otvírá dveře. Cestou výtahem do šestýho patra mne napadá, že mám taky opasek. Stačí uvázat a druhej konec kolem krku a mám vyhráno. Už žádný myšlenky a doprošování, už žádný pocity a sebeobviňování. A na onom světě bych se mohl setkat s hospodářem, kterej taky poznal „lidskou sounáležitost“. Nakonec jej zachránil opravdovej němej přítel. Ale já nemám psa! Zdá se vám to morbidní? Mně už dneska zas tolik ne. Senkrubnu sice nemám, ale ty sračky jako bych cejtil všude kolem.

Autor: M Korotvička | středa 14.8.2019 22:03 | karma článku: 20.66 | přečteno: 482x

Další články blogera

M Korotvička

Pane Ježíši, už zas je tu jednadvacátý srpen.

Fakticky jsem se už několikrát zařekl. Nenecháš se vtáhnout do dění u nás. Nejde to. Je to osobní a útočí to na mé zásady, které do nás nalili rodiče. Otec. Obdivovatel demokracie bez odvahy za komunistů zdrhnout. Patří mi to.

20.8.2019 v 21:40 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 558 | Diskuse

M Korotvička

Kronika osamělého pijana

když Váš život zadupává pijan bez zábran a nikdo Vám nepomůže, jste na konci se silami.Žádáte jeho rodinu, prosíte u sousedů, voláte policie, a nic. Potom začnete psát aby jste vstoupili do jeho vidění života. A hledáte úlevu.

16.8.2019 v 21:34 | Karma článku: 7.00 | Přečteno: 274 | Diskuse

M Korotvička

Arnošt

Jsou lidé na které se nezapomíná. Jsou vzpomínky, které nelze vytěsnit. A je doba, na kterou vzpomínáme s láskou. Tou dobou má být naše dětství. proto zas věnuji tento článek všem dětstvím postiženým.

8.8.2019 v 23:04 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 160 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Kam vedou Boží cesty?

18. žalm patří k Davidovým nejdelším písním. V jeho úvodu je napsáno, že tato píseň vznikla v den, "kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových."

23.8.2019 v 20:10 | Karma článku: 9.59 | Přečteno: 99 | Diskuse

Patrik Juda

Pedofil roky znásilňoval malé holčičky, včetně dcery. Státní zástupce navrhoval podmínku!

Dceru znásilňoval od tří let a kamarádky od sedmi! Dostal šest let! Je to vůbec možné? Dcera prý nechtěla použít odpor! Pachatel se omluvil, že je prý těžce nemocný. Není pochyb, ale je duševně zdráv státní zástupce? A naše soudy?

23.8.2019 v 13:10 | Karma článku: 37.77 | Přečteno: 1297 | Diskuse

Tadeáš Firla

Ať Bůh žehná naší zemi a pečujme o ni

Ve vzpomínkách padesáti let zpět, vyjadřuji vděčnost za život ve svobodě, ale zároveň upozorňuji na nešvary a úskalí našeho současného politického života. Je dobré si je uvědomovat a pečovat o naši společnost a demokracii.

21.8.2019 v 18:13 | Karma článku: 11.57 | Přečteno: 171 | Diskuse

Patrik Juda

Politický bizár spustil špínomet na pana Václava Klause mladšího

Panika z Trikolóry probudila v některých lidech to nehorší. Pravda a láska asi musí chvíli počkat, protože se lidé s pokřiveným charakterem posmívají vzhledu pan Klause. Ubohé a nízké. Proč to Feri, Holubová, nebo Klus dělají?

21.8.2019 v 16:39 | Karma článku: 42.89 | Přečteno: 1943 | Diskuse

Petr Fabián

Zápas: Miloš Jakeš Vs. Demokratická média

Máme zde 30 let od Sametové revoluce a já stále nemohu dostat z hlavy myšlenku, že něco není v pořádku. Jako kdyby se úmyslně potlačovala fakta, která by měla zásadní vliv na dnešní dobu.

21.8.2019 v 12:52 | Karma článku: 8.53 | Přečteno: 206 | Diskuse
Počet článků 42 Celková karma 10.66 Průměrná čtenost 391

Jsem již obstarožní a mírně uvadající realista. Když potkám lidi se srdcem a rozumem, jsem potěšen. MK

Najdete na iDNES.cz