Pátek 28. února 2020, svátek má Lumír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. února 2020 Lumír

Bez práce budou koláče, ale musíte umět krást a být otrlí

14. 08. 2019 22:03:02
Dnes nebudu předstírat. Píšu o sobě a nemůžu se zbavit myšlenek. Nemůžu se vyzpovídat a ani vypsat se z toho. Nakonec mne to zavalí jako lavina. Nikomu to nepřeju. Nebo asi někomu jo.

Bez práce nejsou koláče. S poctivostí nejdál dojdeš. Kdo lže ten taky krade. Podobnými hesly mne vybavili naši do života. Samozřejmě, dnes jsou to nesmysly, spíš úplný pitomosti. Celej život jsem se snažil poctivě makat a nedělat podrazy. Svýmu vedení jsem byl loajální až běda. A najednou vám stojím před dveřma pracáku, protože mne po třiceti čtyřech letech vykopli. Seber si odstupný a táhni. Stál jsem před pracákem takhle po ránu, brzo bylo, a tak bylo zamknuto. Uši na upadnutí od štiplavýho větru a dovnitř nás nepustili. Vedle nějakej špindíra co si určitě „šel říct o práci“, cha, cha, a za mnou smrděl další chlap vousatej a háro na ramena. Cikánka opodál hulila cigáro a furt kolem sebe plivala. Panečku to je společnost. Když si nedokážeš udržet místo ty blbej a poctivej Ing, MBA, tak trp, pomyslel jsem si a netrpělivě čekal na otevření chrámu pracáku. Pomyslel jsem na historku co se tradovala u nás ve vsi, jak jeden hospodář se rozhodl vyvézt senkrubnu. Votvíral poklop a jak to bylo těžký zabral. Podjely mu nohy na zmrazku a von se už nestihl zachytit. Odhodil poklop a padal dolů. Jak se dostal do tý kaše, tak mu to v hlavě šrotovalo jakou má hloubku pod sebou. Naštěstí si uvědomil jak tu senkrubnu kopali s jeho tátou. Kvůli skále dole skončili na metru devadesáti. Takže hladina bude tak metr šedesát. A byla. Hospodář stál na dně a sračky měl pod bradu. Je to dobrý, je to dobrý, mumlal si v duchu. Dejchám, žiju, ale jak z toho ven? Něco podobnýho se mi honilo hlavou tehdá před pracákem. A hospodář volal vo pomoc. Zima mu nebyla, von ten obsah pracoval a zahřejval se tím procesem. Ale dejchání nic moc. V otvoru senkrubny se objevila hlava souseda. Tvářil se účastně a radil:“Sousede, hlavně nepodlehnout panice a beznaději. A taky se neposrat, i když to byste moh, to by nikomu nevadilo. Myslete pozitivně, ale nyní mně opravdu nenapadá, jak vám pomoci.“ A byl fuč. Pomáhat ani nehodlal, aby se neumazal od toho hospodářova nadělení. Lepší je nevidět a neslyšet. Stál jsem tam a přemejšlel o tom, jaký rady o pozitivním myšlení už jsem slyšel a prej si mám najít nějakou radost a tak. Nikdo nechce pochopit jak vám sajrajt sahá k bradě a vy nevíte proč a jak na to. Důchod blízko a přece daleko a nikdo vás nechce zaměstnat. A ti pro který jste makali dělají že neexistujou. To pro jistotu. Ještě byste něco mohl chtít. Mezi tím hospodář pochopil a vzpíná ruce nahoru a chce se zachytit okraje otvoru. Nejde to. Nahoře slyší opatrný kroky těch, kteří by mohli, ale nechtěj podat pomocnou ruku. Aby se neumazali přece. Mají nový obleky a bílý košile a jdou do kostela na mši. Přemejšlím jak vylepšit životopis i když vím jak marný to je. Ročník narození hovoří o mým osudu. Jsem odepsanej. Jako se určitě cejtil odepsanej ten hospodář. „Je těžká doba,“ slyšíte ze všech stran. A pak se dozvídáte, jak ten dostal místečko a onen dostal členství v radě a všichni museli být kamarády kamarádů. „Když se chce, tak to jde,“ říkával můj fotr, starej Sokol. V tom jediným měl pravdu. Jinak ty jeho rady byly dobrý tak za Masaryka, ale ani tam ne a spíš na vytření zadnice. Lidi jsou stejný tenkrát i dnes. Takže fotr byl naivní pako. V tom se hospodáři rozbřesklo. Volá na svýho velikýho psa Baryka. Baryk zrovna ukousl hlavu slepici a byl celej spokojenej, tak přiběhl za hlasem svýho pána. Hospopdář mezi tím odepnul opasek a hodil jej nahoru do otvoru. A Baryk ten zlatej přítel popadl opasek a táhne jak zběsilej, aby vytrhnul hospodáři z rukou. Nevytrhnul omotanej opasek kolem zápěstí, ale táhnul nahoru k otvoru. A hospodář se už zachytil okraje a měl vyhráno. Už přišel strážnej ke dveřím pracáku a otvírá dveře. Cestou výtahem do šestýho patra mne napadá, že mám taky opasek. Stačí uvázat a druhej konec kolem krku a mám vyhráno. Už žádný myšlenky a doprošování, už žádný pocity a sebeobviňování. A na onom světě bych se mohl setkat s hospodářem, kterej taky poznal „lidskou sounáležitost“. Nakonec jej zachránil opravdovej němej přítel. Ale já nemám psa! Zdá se vám to morbidní? Mně už dneska zas tolik ne. Senkrubnu sice nemám, ale ty sračky jako bych cejtil všude kolem.

Autor: Miloš Korotvička | středa 14.8.2019 22:03 | karma článku: 21.26 | přečteno: 541x

Další články blogera

Miloš Korotvička

Jsme opravdu prozíraví?

Fámy a polopravdy. Průvodkyně našimi životy. V poslední době jsou tyto sudičky živeny médii. Jde především o senzaci a zanesení děsu do myslí občanů. Aby moc nepřemýšleli a konali podle naočkovaných pravidel. Prozatím se to daří.

27.2.2020 v 22:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse

Miloš Korotvička

Koronavirus, globalizace, předstírání a lži

Epidemie moru, cocoliztli, španělské chřipky a jim podobné už známe. A je tu koronavir. Rozdíl je v tom, že oni neměli internet a satelitní on line informace. Umírali v nevědomosti a v bázni Boží. My arogantní chcípneme bez víry.

26.2.2020 v 22:18 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 702 | Diskuse

Miloš Korotvička

Devadesátky zas zaútočily na naše vědomí

Proč se dějí ty věci? Nevím. Snad možná premiér vševěd to zná. Nebo prezident disident to ví? Houby, Ovčáčka se zeptáme. A to je vše. To stačí na sebevraždu.

20.2.2020 v 22:40 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 581 | Diskuse

Miloš Korotvička

Nákup na Západní Moravě v době epidemií

Chtěli jsme jenom nakoupit oblečky pro vnučku. Málem jsme dostali "přes držku." Pardon. Ale tak to bylo. Kde je chyba? Proč v tomto světě vládne arogance a násilí? Lidská společnost spěje k zániku.

19.2.2020 v 21:31 | Karma článku: 20.84 | Přečteno: 907 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Miloš Korotvička

Jsme opravdu prozíraví?

Fámy a polopravdy. Průvodkyně našimi životy. V poslední době jsou tyto sudičky živeny médii. Jde především o senzaci a zanesení děsu do myslí občanů. Aby moc nepřemýšleli a konali podle naočkovaných pravidel. Prozatím se to daří.

27.2.2020 v 22:51 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Miloslav Schůt

Prateta Božka

Z mnoha stran slýchám, že se máme lépe než kdykoliv předtím, takhle úžasně jsme se ještě nikdy neměli. A vlastně si to ani nezasloužíme.

27.2.2020 v 7:31 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 312 | Diskuse

Miloš Korotvička

Koronavirus, globalizace, předstírání a lži

Epidemie moru, cocoliztli, španělské chřipky a jim podobné už známe. A je tu koronavir. Rozdíl je v tom, že oni neměli internet a satelitní on line informace. Umírali v nevědomosti a v bázni Boží. My arogantní chcípneme bez víry.

26.2.2020 v 22:18 | Karma článku: 15.79 | Přečteno: 701 | Diskuse

Jan Vargulič

Milion mých chvilek..

Hnutí milion chvilek je mi sympatické - pozdravuji! - už proto, že ten milion chvilek bych chtěl mít ve svém věku (81) ještě před sebou. Proto by mne taky zajímalo, jak dlouho ta jejich chvilka vlastně trvá, jestli pár vteřin či..

26.2.2020 v 7:44 | Karma článku: 20.97 | Přečteno: 588 | Diskuse

Pavla Okálová

Hasta la vista, baby!

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila.... Dnes na téma... Den zúčtování, alias "Tak Ty, Ty ten úkol neuvidíš!"

25.2.2020 v 12:02 | Karma článku: 16.06 | Přečteno: 723 | Diskuse
Počet článků 72 Celková karma 15.09 Průměrná čtenost 439

Jsem již obstarožní a mírně uvadající realista. Když potkám lidi se srdcem a rozumem, jsem potěšen. MK

Najdete na iDNES.cz