Středa 28. října 2020, Den vzniku samostatného československého státu
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 28. října 2020 Státní svátek.

A opravdu tady lepší nebude?

18. 10. 2020 20:50:38
Bude, nebude? Podle pohledu na současnou virovou situaci a stav naší politiky hned tak nebude. Jenom jestli si za to nemůžeme tak trochu sami. Tím, koho volíme, tím, jak se k sobě chováme. Chybí vzory.

Nebude. Dokud si neuvědomíme, že existuje selský rozum, čest a důstojnost. Pokud půjdou k příštím volbám právě ti nejpostiženější z postižených koronavirem, který vítězí hlavně kvůli aroganci a sebestřednosti našeho slovenského premiéra, a budou tohoto znovu volit. Ano, přidal jim pár stovek k mizerným důchodům a svým chováním v čele vlády možná mnoho z nich připraví o život. A co nezvládl on a kandidát na vyznamenání, hypnotizér v čele zdravotnictví, o to se postarají mladí tohoto státu.

Proč si dovoluji otírat se o současného velitele zdravotnictví? Protože po celou dobu letních měsíců držel hubu a řešil si svou kariéru. Nakonec dostane nejvyšší řád, který mají dostat opravdové osobnosti. Ale taková je už realita posledních let s naším prezidentem v Lánech, nikoli na Hradě. Mladí chtějí cestovat a bavit se. Bez ohledu na starší generaci.

Když byly války, bylo tomu naopak. Umírali mladí. Dnes umírají staří a nemocní. Dnes ubývá sociálního soucitu a sounáležitosti mladých vůči starým. Nedivme se. Mne a bratra vychovala babička s dědou. Kdyby nám někdo sdělil, že jim něčím můžeme ublížit, tak to bylo pro nás jako přikázání Boží. Ochraňovali bychom je proti všemu. Dnešní mladí už společně se starými nežijí. Dnešní mládež bere ty staré jako cosi nadbytečně obtěžujícího a mentorujícího. Něco jako obtížný hmyz lidské společnosti. Ani netuší ve své mladické nadutosti, jak ten život uběhne. Docela jim to přeju, aby se po letech zamysleli, co mělo větší cenu. Dva týdny u moře, nebo dva mrtví staroušci, které po návratu domů nakazili. Jenže jim to nikdo nevysvětloval a nikdo se je nesnažil přesvědčit. A nikdo nevydal rázná nařízení. Naopak. Prymula nekonal, premiér se po svém holedbal a nechal se fotit v moři na Korsice. Hlavně vedl předvolební kampaň. Jeho mladí poradci mu to radili. Čert ať vezme tyto volby. Lidi tam neměli vůbec chodit a stát to neměl organizovat.

Lepší už bylo, říkávalo se. Snad zase bude. U nás poté, co se tato země zbaví morální zátěže bývalých. Naše generace se toho nedožije. Děti, vnuci a pravnuci této socialistické generace mají šanci. I když po této koronavirové zkušenosti jsem už vůči mladým opatrnější. Zdají se mi být bez sociálního povědomí, bezohlední a sobečtí. Uvěřili tomu, že je potřeba jít tvrdě za svým. Tak nakonec čert ví.

Proč jsem se zas tak blbě rozepsal? Protože jsem sledoval fokus Václava Moravce a začal přemýšlet o současnosti. Vyzývavá doba pro psychology a sociology. U ekonomů asi nuda. Prozatím svrab a neštovice. Až se to přežene, žraloci zas začnou žrát. A lidi zas začnou žít své vlastní normální životy. U Václava Moravce dnes seděli pánové nohsled Havlíček a pirát Bartoš. Demagog Havlíček se zpočátku pokoušel vyvléci a odváděl zdatně pozornost od pochybení vlády, ale nakonec ta diskuze docela ušla. Ničemu to nepomůže, ale tak moc to neuráží.

Na poslední půlhodinu nastoupili dva odborníci. Jedním z nich byl předseda sdružení praktických lékařů pan Petr Šonka. Obhajoval tam praktické lékaře. Nevím, jestli si někdy zašel „na zapřenou“ do ambulantních ordinací doktorů. To bych mu nepřál. Rychle by přestal obhajovat a složil by funkci. Tuhle jsme požádali paní doktorku, jestli může zůstat o chvíli déle. Trošku se protáhly rozbory krve.

„Paní doktorko, budeme mít rozbory asi za půl hodiny v půl jedné“.

„Já ordinuji do dvanácti a potom probíhá očkování,“ zněla striktní odpověď.

„Na závěr očkování by to nešlo?“ ptali jsme se.

„A vy si myslíte, že můžete přijít na úřad po pracovní době a někdo se vám bude věnovat?“ Srovnání ordinace s úřadem nás zaskočilo. Žádné poslání, úřad to je. Výsledky byly v půl jedné a ještě se očkovalo. Výsledky nebyly vůbec dobré. Hra na nervy pacienta. Čekali jsme a ťukali na dveře ordinace. Nic. V tom, tak za dest jedna, otevřely se boční dveře a kolem nás se přehnala doktorka. Ani nepozdravila, natož aby se pozeptala. My jsme stáli jako solné sloupy.

Na druhý den, po probdělé noci, zas na polikliniku. A zas přednášky o přeplněné čekárně. Seděli tam čtyři chlapi. Návštěvy u specialisty jsme kupodivu dosáhli. Docela se leknul. Vypadalo to, že tady dojde k nezvykle lidskému přístupu. Nedošlo. Na závěr sestra specialistova povídá:“Jak vás tak sleduju, nebude lepší se sbalit a zajít do lesa“? S jakým pohrdáním a ironií to vyslovila. Prostě pacient je především hypochondr. Když začne být nemocný, stane se otravným. Nejlepší je zdravý pacient, za kterého každý měsíc kapou příspěvky od zdravotních pojišťoven. Trh nic nevyřešil, pane Klausi. Trh dělá z lidí hovada, jdoucí jenom po zisku a po penězích. A to prostě někde nejde aplikovat.

A tak bych mohl pokračovat o paní, které zemřel manžel na rakovinu plic poté, co se marně celý rok snažil dostat se na vyšetření.

Takže panu Šonkovi vřele doporučuji, aby nehodnotil plošně a přestal propadat sebeuspokojení. Je to horší v našem ambulantním zdravotnictví, nežli stačí Šonka jenom pomyslet.A pozor, já nejsem tím pacientem. Jenom jsem byl, bohužel, u toho.

Autor: Miloš Korotvička | neděle 18.10.2020 20:50 | karma článku: 7.96 | přečteno: 233x

Další články blogera

Miloš Korotvička

Čínský lid zas slavně zvítězil a roste – opravný článek oslavný

Rostoucí ekonomika Východu si zaslouží obdiv. Učme se a nevytahujme samé negativizmy. Buďme trpěliví. I naše ekonomika jednou poroste. My starší u toho zřejmě nebudeme.

20.10.2020 v 20:49 | Karma článku: 14.68 | Přečteno: 418 | Diskuse

Miloš Korotvička

Číňan hlásí růst ekonomiky

Zatleskejte mu. Obdivujte jej. Buďte rádi. Zas roste, "chudáček." Jak u nás nazveme toho, kdo usmrtí jenom jednoho člověka? A jak nazveme ty, kteří se zasloužili o smrt milionů lidí? Není co dodat.

19.10.2020 v 21:14 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 237 | Diskuse

Miloš Korotvička

Naštěstí současným národním materiálem je plastelína.

Jak se poznají charaktery? Jenom v krizi. Nazvali by jste dnešní dobu krizí? Já ano. A tak mi bylo dovoleno poznat charakter národa i jím zvolených "vůdců". Smutné zjištění.

13.10.2020 v 23:09 | Karma článku: 13.21 | Přečteno: 269 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Ziegler

Československo stát, který zklamal

Název knihy britské historičky Mary Heimannové je výstižný. Je potřeba kritického pohledu zvenčí na uměle vytvořený stát zvaný Československo, jehož velká část obyvatel v něm žít nechtěla.

28.10.2020 v 13:44 | Karma článku: 7.88 | Přečteno: 118 | Diskuse

Jiří Beránek

Rebel jsem a rebel budu, ale na "Manifestaci za svobodu a pravdu odsuzující teror a

manipulaci", která se má dnes konat v centru Prahy, nepojedu. Ne, že bych se bál, že se tam nakazím, a už vůbec ne, že nakazím někoho já, ale není třeba zbytečně provokovat a riskovat. A domů jsem se dnes dostal včas. Ještě před

28.10.2020 v 11:09 | Karma článku: 11.63 | Přečteno: 295 | Diskuse

Karel Januška

Nakazíme všechny občany

Z Rakousko-Uherska jsme zdědili spravedlivé rozhodování soudů. Zákony přírodních věd byly nedílnou součástí rozhodování soudců.

28.10.2020 v 10:53 | Karma článku: 5.51 | Přečteno: 211 | Diskuse

Marek Imrýšek

První světová válka byla ČIRÉ ZLO, ale nebýt jí, nevznikla by naše republika...

Díky první světové válce vznikla naše republika, a díky ní opětovně vznikl stát malého národa, který dokázal přežít ve středu Evropy, i když se přes něj přehnaly válečné hordy ze všech světových stran...

28.10.2020 v 10:50 | Karma článku: 4.35 | Přečteno: 99 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Dvě osobnosti, co mě zaujaly

Imunolog a genetik Václav Hořejší a politoložka Vladimíra Dvořáková - vřele doporučuji jejich veřejné vystoupení k aktuálním otázkám: koronavirus a politika.

28.10.2020 v 10:41 | Karma článku: 8.14 | Přečteno: 217 | Diskuse
Počet článků 127 Celková karma 12.74 Průměrná čtenost 530

Jsem již obstarožní a mírně uvadající realista. Když potkám lidi se srdcem a rozumem, jsem potěšen. MK

Najdete na iDNES.cz