Ministr dopravy

Ne všichni znají vtip z dob socialismu. Hlásenie rozhlasu železničnej stanice Košice:"Kto sa chce stať povereníkom či ministrom v Prahe, něch sa prihlási u prednostu stanice." Je to zas aktuální. Jen je třeba se hlásit u Lucifera.

"Tak nám zas odvolali ministra dopravy," zvolal Švejk a přihnul si piva v hospodě U Palivce. To odvolání smrdí. Tady nebude něco v pořádku. Dokážu si představit, že odvolaný ministr se čímsi "provinil" a stal se nepohodlným. Znám to z vlastní zkušenosti, i když o nějaké to patro níže. Devět měsíců ve funkci. Copak mohl za tu dobu dokázat? Zkrátka neměl krytí ze shora. Znelíbil se "bohům." A jeho místo bude suplovat ministr průmyslu. Ten, který okecá všechno, akorát mu nerozumíte, protože "mele jako kafemlejnek," jak by řekla babi. Může to být i signálem, že se vracíme do doby socialismu, kdy kumulované funkce byly běžnou realitou. A my, nekomunističtí občané, jsme spekulovali, že zřejmě tito kumulovaní funkcionáři dělají vlastně veliký hovno. Že jenom tlučou držkama a velebí Sovětský svaz a státostranu. Snad to dnes nebude podobné? Je a bude. On ten povereník tlučhuba bude řešit strategii průmyslu a energetiky a k tomu si odskočí k řešení naší dopravy? No to je nesmysl. Jak řekl v TV, "přistoupí k tomu s odpovědností a pokorou." Pěkný prd, kecá a mele držkou a vůbec nezná pravý význam slova POKORA. Co se honí hlavou bývalému ministrovi Ťokovi? Toho chlapa jsem trošku poznal. Na vysoké, v době radostného socialismu, byl mladý Ťok svazákem v nejlepším smyslu slova. Organizoval, schůzoval a měl našlápnuto do strany. Zřejmě tam i vstoupil, nevím. A potom mu to zhatili kolegové estébáci s tím jejich převratem. No nic, stal se manažerem. A zas s nadšením, protože nadšení správně zaměřené vede ke zbohatnutí. Až to dotáhl na ministra dopravy. Nebyl nejhorším ministrem. Avšak ouha.  Vzali si jej na mušku bolševici i pravičáci. Asi bolševikům neprozradil svou mládežnickou minulost. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Pravičáci měli kritiku jaksi "v náplni opoziční práce." To se pochopit dá. A nakonec to pan Ťok zabalil. Je to divné. Byl zvyklý na ledacos. Asi toho bylo příliš i na tohoto ostříleného svazáckého manažera. Nemylte se, nechci slepě kritizovat a pomlouvat, bral jsem jeho konání s nadhledem a s pochopením. Nikdy jsem nechtěl mít nic společného s bolševickou mocí. Sice jsme byli všichni svazáci, některé z nás i vyloučili a mne nakonec zas přijali, aby to nevypadalo blbě. A někteří svazáci byli opravdicky nadšení a věnovali svazácké činnosti svůj volný čas. Organizovali a snažili se. I o věci, které byly dobré a přínosné. I pan Dan se snažil. Prostě, za každého režimu vepředu. Nese to penízky a moc. Pikantní na této věci je i prohlášení premiéra Lucifera. Náměstek ministra dopravy nechť zváží svou rezignaci, neb ON je tím viníkem ministrova pádu. Ministr to manažersky nezvládl, pravil Lucifer. Zas zřejmě lhal. "Když máš máslo na hlavě, nekaž pravdu," praví stará zkušenost. Staré pravdy už neplatí. Lucifer ve střetu zájmů káže morálku. Zajímavé, jenom jsem se něčeho podobného nemusel dožít. Pokud byste se mně zeptali:"Nelituješ, že jsi se narodil v této zemi?" Odpovím vám bez zaváhání:"ANO."